Probíráním se dnešní hudbou a objevení právě té, co už hodiny hledáme, je dnes oběť, kterou musí každý milovník svého hudebního žánru a stylu přinést, aby uspokojil své potřeby a nenechal jej chladným při poslechu té správné hudby a uvedl do ničím nerušené euforie nejen poslechové, ale také pohybové. Uvádění do takových stavů dělá člověka přinejmenším o něco šťastnějším a uvolňovaný endorfin se projeví především na parketu, kde se tanečník stává skutečnou hvězdou minimálně sám pro sebe bez vnímání svého blízkého okolí.
Musíme jít s dobou, musíme se přizpůsobovat a vnímat své okolí, ať v něčem nezaostáváme. Nové trendy jsou užitečné stejně jako slepé větve vývoje. Někdo by mohl namítat, že vždyť přece právě počátky nám daly směr a podle nich bychom se měli řídit a brát si z nich vzor a chápat je jakousi modlu, která dala nový směr. Nový směr, který si vyžadovala situace a touha po něčem novém. Zcela bez pochyb byl takto revoluční směr hip hop. Přesně ten hip hop, který je dnes chápán jako trend mládeže, která vede nezřízený život po vzorech formující se v New Yorském Bronxu. Prosím minutu ticha za tento zažitý omyl dnešní doby způsobený chybným výkladem poslání hip hopu a neznalosti vyznavačů “kultu”. Proč tyto předsudky stále žijící v povědomí?
I malé dítě ví, když se řekne Bronx, že život v New Yorku v sedmdesátých letech minulého století nebyla žádná procházka růžovou zahradou. Kriminalita trhala rekordy, stále přetrvávající rasové rozdíly, trvale nezřízené životy bez budoucnosti. To byla vizitka toho slavného New Yorku. Právě v tomto bodě se zaseklo chápání, potřeby tehdejší změny, dnešní společnosti, která by měla být na jiné úvahové úrovni. Už se však nezajímala o pokračování příběhu, který zcela změnil “otec hip hopu” DJ Kool Herc (rodným jménem Clive Campbell).
V Bronxu byla třeba změna. Přestřelky a loupeže byly na denním pořádku, kultura žádná. Cože? Kultura žádná? Vždyť se objevil ten slavný Herc! Ano, a tady je jasné poslaní hip hopu. Gangům toto formování nové hudby a později i životního stylu přišlo zajímavé, začali se více zajímat o deejaying, emceeing, graffiti a další základní atributy popisující ještě nepojmenovaný styl. Afrika Bambaata byl první, kdo v dobré víře šířil poslání hip hopu a stanovil čtyři hesla. A to Peace (Mír), Love (Láska), Unity (Svornost), Having Fun (Bavit se).
Pokračoval bych dále v historickém výkladu, ale zde musím udělat rychlý scratch, protože jsme si v tomto posledním bodě odpověděli na to, že hip hop nevznikl za účelem šíření nenávisti, drog a dokonce ani kvůli nudě. Kde se tedy berou ty často přehnané reakce na otázku: “Co vlastně posloucháš za hudbu?”
Myslím si, že je správný čas odpovědět na původní otázku: “Proč jsou stále nelichotivé předsudky tohoto životního stylu?” Může se jednat o jiný pohled ovlivněný dnešním trendem, může se jednat o zaostalý a neznalý názor kritiků, kteří mohou poslouchat styl, který se zrodil díky hip hopu a sami o tom neví, může to být závist. Však se sami zamyslete a řekněte si, který styl má takto charakteristické rysy, ať hudební nebo stylem zevního projevu (oblékáním). Dlouze jsem přemýšlel a nic mě nenapadalo. Snad jen Eva a Vašek se svými beaty a charakteristickým emceeingem.
