Writer. Pod tímto pojmem si společnost většinou představí člověka s kriminální minulostí, který svým uměním poškozuje původní strohý vzhled okolí. Kdybychom se pídili po původu graffiti, tak se v čase vrátíme do dob pravěku, kde vyryté obrazce do skály můžeme chápat jako alternativní druh tohoto umění v jejich možnostech, které se jim nabízely. Tato epocha není ale až tak zajímavá jako moderní umění graffiti.
Graffiti je jeden ze čtyř základních elementů hip hopu
Graffiti je druh výtvarného umění, prezentující se na veřejném prostranství s použitím sprejů (can), fix (squeezer) nebo výjimečně leptacích prostředků. Nejdřív se dílo tvořilo v podobě skici (sketch), poté vybrání plochy pro dílo a porovnání místních zvyků, realizace a nezbytná dokumentace. Dříve se toto považovalo za jakýsi způsob odporu, především v sociální problematice. Reakce na graffiti jsou většinou automaticky negativní. Je to způsobeno parazitujícími jedinci, kteří se pouze na vybraná místa pouze podepisují nebo vyznačí neurčitá hesla. Pozornosti se graffiti dočkalo v 70. letech společně v kontextu s hip hopem, který se stal tolik populární. Proto patří k základním a neodmyslitelných atributům hip hopu. Proto se často na starých malbách vyskytovaly obličeje jejich hiphopových vzorů.
Jeden z nejznámějších umělců graffiti byl Julio 204 (Puerto Rican), který se začal podepisovat na budovy v oblasti Manhattanu v New Yorku. Brzy se objevilo mnoho následovníků, kteří si uvědomili potenciál, který graffiti nabízí. Super Kool 223 přišel s inovací výměnných trysek k barevným sprejům a tato inovace je beze změn dodnes klíčovou a revoluční složkou pro neomezenou tvorbu. Cílem bylo, aby writer (umělec graffiti) mohl svou tvorbu prezentovat pro co nejširší okolí. Proto se často plochou pro tvorbu stávaly vagóny metra, vlaků nebo autobusy. Později v obtížně dostupných místech na budovách. Začal mezi nimi konkurenční boj a vždy se hodnotila úroveň umění a umístění. Postupně se přidávaly trojrozměrné efekty a realistické vyhotovení podobizen, které často upoutalo okolí.
Protože docházelo k poškozování cizího majetku, tak se writeři dostali do povědomí pro společnost jen škodící. Proto se často, na velmi frekventovaných místech, objevovaly vyobrazení, které momentálně souvisely se světovou problematikou a nebo naopak chtěli fascinovat krásou svého projevu. Důležité je, že většinou se neprezentují svými pravými jmény a zůstávají v anonymitě kvůli stíhání policií.
Kulturu graffiti ovládají spíše mladí jedinci, kteří si obvykle utvoří skupinu (crew), kdy vždy jeden hlídá, aby se nestřetli s nebezpečím, které je může vyrušit. Práce s nástroji je na letité zdokonalování a je třeba vynaložit nemalé finanční prostředky pro plnou technickou výbavu, která je základ kvalitního díla. Utvořené subkultury mezi sebou soupeří, ale tímto si navzájem předávají zkušenosti. Zajímavé je, že svá díla nepovažují za umění, ale za jakýsi vzkaz.
Díky kreativitě a jedinečnosti tohoto projevu vznikla poptávka po “mistrech řemesla”, kdy mohli legálně na určenou plochu vytvořit domluvený obraz (mural art). Zvláštní technikou posledních let se staly nálepky nebo šablonové graffiti. Vznikl nový trend post-graffiti, který začíná být širokou veřejností uznávaný a zajímavý. Už není výjimkou, že se graffiti dostávají i do galerií. Souhrnně se vše nazývá street art a často je spojován i s tancem, který slouží pro úplné vyjádření toho, co autor zamýšlí.
Časté argumentace, že se jedná o vandalismus, jsou způsobené nepochopením potenciálu, který se přímo nabízí. Podpisy na nové fasádě samozřejmě umění již není, ale zato u děl Sofles crew se zastaví dech každému. Kdo by si od nich nenechal “vymalovat” třeba garáž?