Fero: Můj taneční vzor je Jirka Korn

• About
• Latest Posts

Deena

Zdravím, jsem hudební fanatik jménem Denisa :) Miluji hudbu, která mi předá nějaké pocity, důvod zamyslet se a závěrem se stávám v našem muzikálním vztahu věrným symbiontem:)

Tanec mě unáší pryč od tragédií všedního světa a je způsobem dočasného vyklizení cestičky jménem Život od kamenů a klacků. V neposlední řadě jsem díky tanci poznala super lidi, zlepšila si koncentraci, ventiluju jím ven své pocity, dobíjím si endorfíny a netrávím volno na gauči :)

Latest posts by Deena (see all)

• Džajna: Přezdívají mě panenka Chucky - 17. 6. 2010
• Nikol: Můj vzor je jednoznačně Mr. Byron - 1. 5. 2010
• Fero: Můj taneční vzor je Jirka Korn - 16. 2. 2010

Čtěte rozsáhlý rozhovor s Ferem z pražské BDS Academy o DFA, BDS a dozvíte se i to, čím by byl, kdyby netančil …

DANCEFLOOR ATTACK VOL. 5

Nedávno se konal již 5. ročník Dancefloor Atacku… Viditelný a citelný je posun dopředu v organizaci. S jakými pocity jsi odjížděl z DFA ty?

No tak DFA opravdu tenhle rok nasadil vysoko laťku, co se týče zorganizování a vůbec organizování kvalitních soutěží v ČR. Myslím, že to byla pecka a trošku mě mrzí, že jsem tuhle akci nemohl sledovat jako divák a vychutnat si tak skvěle připravenou taneční show.

Jak se battlovalo ve finále proti pražské Last Minute crew, kde jste zvítězili?

Pocity z battlování s LM? Výborné! Jsou to skvělí lidé a na hodně vysoké taneční úrovni. Battlovat s nimi byla nádhera a vlastně pro mě osobně to byla párty a ne finálový battle :-)

Přišlo mi, že jsi po delší pauze aktivně battloval právě ve finále s Last Minute?

Ano, šel jsem na vstup a je to takové už nepsané pravidlo, že když se cítím fajn a necítím tlak, tak si klidně zatančím. Jak říkám, pro mě to byl pocitově jam a ne battle, tak jsem si zatancoval.

BDS ACADEMY

Jak crew vznikla a co pro tebe znamená?

BDS je dlouhá historie. Většina lidí ví, že jsme Slováci a v roce 1996 jsme dali dohromady dvě skupiny – jednu vedl Mirko s názvem Stamp a tu druhou zase já s bráchou a jmenovala se Body Dance. Když jsme se spojili, nevěděli jsme, jaký název budeme mít a tak jsme vybrali Body Dance Stamp. Pak jsme časem přišli nato, že zkratka BDS bude lepší a odešli jsme do Prahy a používáme zkratku do dnešní doby. No a co pro mě znamená? Opravdu hodně, protože Body Dance byl název odvozený z mého příjmení – jsem Bodnár :-) Takže je to má čest, že se jméno udrželo a BDS dneska pro mě znamená opravdu rodinu, ale ne jak se dnes říká často, že jde o rodinu. My fakt rodina jsme! Přijďte se na nás podívat – podporujeme se, pomáháme si, hádáme se a respektujeme navzájem a to rodina dělá …

Kterého vítězství si nejvíc vážíš?

Pro mě osobně je to asi to, že spolu můžeme tancovat každý den a plnit si tak naše sny. Největší vítězství je, že jsme zdraví a že jsme se potkali. V tom tanečním světě si vážím asi všech výher stejně, každé vítězství má své kouzlo. Těžko říct, asi největším vítězstvím byla asi prohra na DFA minulý rok. Pochopili jsme totiž, že musíme trénovat i spolu :-)

Před DFA minulý rok jste tedy trénovali zvlášť? Proč?

Právě, že jsme moc netrénovali a tak to i dopadlo. Měli jsme hodně práce a mysleli si, že když pracuje každý na sobě, že to stačí. Skupina je ale o všech – roste s tím, jak se společně tvoří a maká.

V Blackpoolu vznikl váš amatérský dokument. Jaký byl tvůj největší zážitek?

Dokument vznikl jako podpora BDS TV a hlavně jsme chtěli mít konečně něco, na co se můžeme podívat časem a vzpomínat. Kdo chce, může se podívat na youtube nebo na naše webové stránky. Zážitků mám hodně. Potkal jsem hodně známých osobností v divadle, kde se konala akce na počest Michaela Jacksona, zúčastnilo se hodně zpěváků, například Kimberly Wyatt z Pussy Cat Dolls :-) Super bylo, když jsme jamovali s děckama v jednu ráno na ulici. Největším zážitkem pro mě ale bylo vycestovat na pozvání a jak říká Wahe – ukázat, že to co děláme, není nadarmo.

Otevřeli jste mimopražské pobočky, kde učí kluci z battle teamu. Budou složky z poboček jezdit také na soutěže?

Otevřeli jsme pobočky kvůli lidem, kteří nemohou dojíždět do Prahy, a tak jezdíme my za nimi. Kluci z battle teamu jsou profi lektoři, takže vyučují každý den (kromě Boogieho – ten je fotbalista profík). Samozřejmě chceme, aby děcka z poboček vyrazili na soutěže, oni chtějí taky. Je to otázka času a přípravy.

Z battle teamu odešli bratři Zvarovi, dojde na rozšiřování například holkami, nebo zůstanete čistě testosteronovým teamem?

Bráchové odešli, ale zůstalo nás 8 a i to je dost. Samozřejmě, máme holky, které by byly super náhradou a jsou šikovné, ale zatím team pokračuje dál jako testosteronový :-)

Co chystáte v kuchyni BDS Academy pro rok 2010?

Kromě klasického menu, které každý už dobře zná, chystáme nějaké akce navíc, které budeme organizovat nebo spoluorganizovat. Snažíme se přicházet na nové modely, kde by si lidé mohli společně zatancovat jako na naší Zábavě, která je každou sobotu. Budeme se snažit nasbírat co nejvíc vzdělání, abychom nezaspali a mohli být blíž k tanečníkům, které respektujeme a obdivujeme. Jinak všechno klasika.

FERO BODNÁR

Prozrad nějaká jména tanečníků, které máš jako vzor …

Můj taneční vzor je Jirka Korn. Myslím to vážně. Chci tancovat tak dlouho jako on a vypadat tak dobře jako on. Pak obdivuji některé tanečníky zato, co dokáží se svým tělem do hudby a je jich hodně a nechci nikomu ublížit tím, že bych si na něj nevzpomněl, většinu znám osobně.

Tvůj nejoblíbenější styl ve street dance? Co ti dává?

Těžká otázka. Já hudbu miluji. Trsám rád všechno. Poslední dobou jsem si zamiloval housovou muziku. V každým stylu mám mezery. Roky jsem tancoval hip hop, nyní trénuju na house – oslovilo mě to. Pak hype. Miluji starý dobrý pecky :-) Tanec mi dává možnost ukázat, jak moc miluji hudbu a taky mi to bere hodně – musí být rovnováha.

Jak sbíráš energii? Jak relaxuješ?

Energii čerpám ze všeho – z lidí, jídla, spánku … a jak relaxuji? Popravdě jedině spánkem.

Tanci jsi zasvětil velkou část života, představil sis někdy, co bys dělal, kdyby tě tahle cesta minula?

Ano, hodněkrát. Vím, že tanec nebude jediné, co v životě budu dělat. Kdyby to nevyšlo s tancováním, byl bych kosmonautem. Nakreslil jsem to jako dítě na výtvarce, když se ptali, čím by jsme chtěli být. Přitom mám strach z létání, ale překonal bych ho určitě.

Co si myslíš o street dance u nás? Ubírá se to dobrým směrem? Kam se to kolektivně posunulo, kdybys měl porovnat situaci třeba před 10 lety a teď …

Asi každý cítí, že se to posouvá. V ČR se organizují dobré akce. Internet hodně pomohl a hlavně to, že se učíme od zahraničí. Předtím jsme se učili z videokazet a filmů jako je „Cool as Ice“ a podobně. Nikdo nám neříkal, dělej to tak a nebo tak. Dělali jsme to, co jsme cítili a je správné postoupit o schod dál a učit se novému. Učit se technikám a rozumět tanci.

V jaké situaci je tanečník, který si chce pouze tancem vydělávat? Co tanec a média?

Média nedávají žádný prostor. I ten minimální si musíme pěkně zaplatit. Tady se nedá tancem nějak extra vydělávat, je velmi málo lidí v historii, kteří si díky tanci zaplatili hypotéku na dům a podobně. Média to mohou zlomit, ale moc se jim tady nechce. Naopak na Slovensku se média otevřela a dnes se vytvářejí budoucí legendy tance tam. V tomhle má Slovensko náskok. Je to běh na dlouhou trať. Pokud se chce se dnes tanečník uživit, potřebuje dvě věci – dobře se starat o svoje tělo a mít v hlavě rozum.

Co bys vzkázal čtenářům HIPHOPDANCE.CZ?

Je super, že jste si to přečetli. Možná vám to něco dá, možná nedá a možná se jen utvrdíte v některých věcech. Čtěte články dál. My budeme tancovat a bavit vás. Jo a chci světový mír :-)